O mně

Jmenuji se Jana Vysoudilová a moje cesta k terapeutické práci nebyla přímá. Studovala jsem výtvarnictví a poté přidala hudbu – klasickou kytaru, zpěv a klavír. Dodnes pracuji jako učitelka v ZUŠ, kde vedu děti k hudbě. S transpersonálním přesahem jsem se ale setkala už jako dítě, když jsem v jedenácti letech začala cvičit jógu. Od šestnácti let jsem začala působit jako lektorka jógy na prázdninových pobytech a postupně k tomu přibývaly celoroční kurzy jógy pro dospělé v Brně a potom ve Šternberku.

Psychologie a metody práce na sobě mě během této doby zajímaly jako prostředek sebepoznání a rozvoje. Transpersonální psychologii považuji za nejpřesnější a nejúplnější mapu psyché – směrem k ní se po letech osobní zkušenosti s psychospirituální krizí vydalo moje další profesní směřování. Stala se jím pomoc lidem v obtížných životních situacích (psychických i zdravotních), práce s lidmi, kteří se vyrovnávají se skutečností smrti (ať už jako rodinný příslušník, nebo při vlastním fatálním onemocnění), podpora lidem procházejícím psychospirituální krizí a také dětem.

Z expresivních terapií se stala logickou volbou muzikoterapie, která mi otevřela úplně nový pohled na hudbu: jako místo radosti a léčení se stala i svobodným projevem sebe sama a dalším komunikačním kanálem s lidmi, kterým se věnuji jako terapeutka. K objevu nových nástrojů a potěšení ze hry na ně mě přivedl také zpěv a jeho přirozený projev, hlas jako osobní terapeutický nástroj a indikátor míry propojenosti se svou autenticitou. Na vlastní kůži jsem zakusila její hojivé a harmonizační účinky a to, jak mě mění ve zdravější a vyrovnanější osobnost. Pečuji o lidi po nemoci nebo úrazu s dlouhodobými či trvalými následky, mentálně postiženým, věnuji se práci s dětmi na školách, veřejnosti v bubnovacích kruzích, skupinových relaxacích a práci s handicapovanými.

Moje výtvarná stránka se začala bouřlivě rozvíjet v období psychospirituální krize, kdy jsem své prožitky začala výtvarně ztvárňovat a zjistila, že to napomáhá úspěšnému projití vnitřních stavů spontánně rozšířeného vědomí. Dnes pravidelně své práce vystavuji a také ilustruji knihy s transpersonální tématikou.

Sandplay techniku jsem objevila jako hravý a dostupný způsob, jak obdobný léčivý potenciál zprostředkovat i lidem, kteří nemají k výtvarné tvorbě blízko. Obrazy v písku vznikají lehce a potěšení z estetického prožitku se prolíná s hlubokým uvolněním dlouho potlačovaných energií. 

V roce 2018 jsem dokončila studium transpersonální terapie v mezináodním výcviku Grof Transpersonal Training a stala se facilitátorkou holotropního dýchání. Holotropní dýchání je mou ústřední technikou osobního růstu od roku 2004. Dále jsem se v něm profesně rozvíjela v mezinárodním centru Holos, kde jsem v letech 2012–2026 asistovala MUDr. Milanu Hrabánkovi při seminářích holotropního dýchání a působila tam jako terapeutka sandplay, jógy, bioenergetiky, muzikoterapie a facilitace holotropního dýchání. Díky tomu jsem měla to potěšení setkávat se i se Stanislavem Grofem, spoluautorem této techniky, a učit se přímo od něj. 

V roce 2019 jsem studovala Neuroenergetic therapy u Rogera Gilchrista, který vychází z poznatků kraniosakrální terapie, ale kombinuje je s dalšími technikami energetického léčení, abych lépe pochopila vztah psychiky a těla.

Od roku 2020 - 2026 jsem byla také členkou lektorského týmu Grof Transpersonal Training Holos, který připravuje další facilitátory holotropního dýchání a nové transpersonální terapeuty.

Protože mě práce s klienty přivedla k pochopení, že duševní zdraví je hluboce ovlivněno i vztahy, které jedinec má, obohatila jsem svůj pohled také studiem u Jitky Vodňanské v kurzu rodinné a párové terapie. Nyní jsem ve výcviku intersystémové terapie a rodinných konstelací u Ludmily Sedlákové.

Profesní řemeslo v teoretické rovině doplňuji studiem jednooborové magisterské psychologie.